Napříč neprostupnou hranicí pohraničního hvozdu

František Burda

Komentář
1.9.2015 v 15:29
Někdy člověk kráčí nebo se spíše veze nějakou kulturní krajinou, vše kolem bezvýznamně plyne, nepoznaná a neznámá místa jsou bez místopisných názvů, bez příběhů, tváří, životů, které nevtahují, nic nevypráví a přitom se tento člověk ocitá právě v místech, kudy před staletími procházela neprostupná hranice hvozdů, kde o něco později první kolonisté s heroickým nasazením budovali první vesnice a města, kde se sváděly těžké pohraniční bitvy, kde později kraj sužovali loupeživí rytíři, kudy vedly pradávné obchodní stezky, kde svůj cíl nacházely staré poutní cesty a kde se zápasilo o zemskou identitu.
Jednu chvíli území například připadalo Českému království, pak zase polskému, jednou to bylo součástí území spravovaného Slavníkovci, pak zase patřilo pod správu nějakého polského knížete, jindy pod Malopolsko atp. Právě to a mnohé jiné přívlastky platí pro kraj středního Poúpí, sevřený mezi hřebenem Barchoviny a Jestřebími horami, a také pro oblast Kladska, kam jsme se vydali putovat na samém sklonku letošních prázdnin.

Celý text je možné si přečíst zde