Dálkaři čtou II – Timothy Snyder: Dvacet lekcí z 20. století

Petr Mareš, Kateřina Kapounová

Komentář
10.11.2017 v 11:33
Důvody si tyranie může najít kdekoliv a jakékoliv. Kniha Tyranie s podtitulem „Dvacet lekcí z 20. století“ od Timothyho Snidera vznikla jako reakce na vítězné volby Donalda Trumpa v USA a aktuální dění v Evropě. Autor upozorňuje na nynější demokratickou podobu vlády, která se neodlišuje od totalitních hnutí dvacátého století. Ve dvacátém století se evropské demokracie zhroutily do fašismu, nacizmu a komunismu. Jednalo se o pohyby, kdy vůdce nebo strana tvrdila, že dá lidem hlas, slíbila jim, že je ochrání před globálními existenčními hrozbami, ale většinou na úkor občanských svobod.
„Evropské dějiny nám ukazují, že se společnosti mohou rozložit, demokracie mohou upadnout, etika se může zhroutit a obyčejní lidé se ocitnou v nepředstavitelných situacích."
Historie nás může poučit, ale i varovat. Pokud se zdá být politický systém ohrožen, je naší výhodou to, že se můžeme ze své zkušenosti ponaučit, abychom odolali postupu tyranie. Záleží, jaké podmínky jí vytvoříme svým občanským aktivizmem nebo naopak rezignovanou apatií. Nakolik za sebe necháme rozhodovat jiné, ať už z pohodlnosti nebo zbabělosti.
///
V ruce držím útlý spisek, nebo možná spíš dvacetibodový manifest amerického historika a veřejného intelektuála Timothy Snydera, známého především historickým bestsellerem Krvavé Země, při jejichž čtení člověk nabývá pocit, že tohle šílené běsnění se snad ani nemohlo udát ve 20. století na civilizovaném evropském kontinentu. V knize dokázal naprosto autenticky vylíčit ideologické vraždění fašistického (hitlerovského) a komunistického (stalinistického) režimu v zemích jako Polsko, Ukrajina či Bělorusko, tak, že by i Stephen King, při vší úctě k jeho fantazii, mohl sklopit zrak nebo spíš svoje pomyslné pero a odejít na důchod.
Snyder tak dal tragickým příběhům zabitých jednotlivců lidský rozměr a vymanil je z „pouhých“ miliónových statistik anonymních čísel civilních obětí války. Ukázal bestialitu a zrůdnost režimů, kdy se vlády chopí menšina psychopatických a mocichtivých osobností a nastolí paranoidní režimy strachu a násilí. Tyto pak dokážou zmanipulovat davy pod záštitou obrany národa a „nadřazené“ rasy v případě Hitlera či vítězství proletariátu v případě Stalina, který však v jeho zemi chyběl stejně jako buržoazie, proti které tak urputně bojoval. Diktátoři jako Polpot, Mao či Pinotchet už dílo zkázy jen dokonali. Zvrhlá ideologie je také ideologie. Marx ani Nietzsche, kteří poskytli výchozí ideový materiál, už se nemohli bránit překroucení a deformaci svých původních myšlenek. Byli už po smrti.
Ve svém aktuálním Manifestu s podtitulem 20. lekcí z 20. století nám Timothy Snyder v krátkosti, srozumitelně a bez zbytečných akademických kotrmelců shrnuje možné nástrahy současného politického dění, které by mohlo v krajnosti sklouznout až k opakování této hrůzné historie. Poměrně často zmiňuje i český kontext. Snyder píše „spějeme rychle k fašismu“. Možná je to záměrně alegoricky nadsazené, ale určité společenské tendence tomu napovídají. Vzpomeňme v blízké minulosti vítězství Donalda Trumpa v USA, pokus o nastolení autokratického režimu Erdogana v Turecku, vzestup nacionálních stran v Evropě či islamistický teror ISIS v Sýrii.
I Hitler tvrdil, že chce především mír a prosperitu pro svůj utlačovaný, ale výjimečný národ a nakonec, když vyhrál demokraticky volby, zrušil a pozatýkal veškerou opozici a rozpoutal válečné peklo. I on velmi dobře ovládal soudobé sdělovací prostředky a propagandu, které lidé uvěřili, i když byla založená na lži a dezinformacích, stejně jako dnešní proruská propaganda. Za nenáviděné Židy si dnes můžete v Evropě dosadit „nekompatibilní“ muslimy a genocida „cizí“ kultury může být za dveřmi. Samo sebou fanatický a sebedestruktivní islamistický terorismus je vážná nástraha z druhé strany. Jedno zlo může vystřídat druhé. Dnešní vítěz může být zítřejší obětí. Koneckonců Hitler a Stalin byli původně spojenci, než první z nich započal válečnou řež.
Je však třeba si uvědomit, že systémová demokracie neimplikuje automaticky svobodu a ani blahobyt pro všechny občany, ale primárně možnost podílení se nás všech na rozhodování o směřování dané země. Záleží jen na aktivitě každého jednotlivce. Totalitní režimy zas naopak leckdy mohou vykazovat vysoký stupeň prosperity, ale většinou na úkor občanských svobod, které lidé často bohužel rádi vyměňují za domnělý pocit vnuceného bezpečí či populistické sliby o lepší budoucnosti bez cizího vlivu. Bylo by škoda zopakovat nedávnou historii, která byla opravdu děsivá a přinesla miliony nevinných obětí a mnoho obyčejných lidí se tak stalo slepými ovcemi v rukou propagandy samolibých autokratů či stran, které bezhlavě vykonávaly rozsudky smrti. Důvody si tyranie může najít kdekoliv a jakýkoliv. Záleží, jaké podmínky jí vytvoříme svým občanským aktivizmem nebo naopak rezignovanou apatií. Nakolik za sebe necháme rozhodovat jiné, ať už z pohodlnosti nebo zbabělosti. Zkusme se s Timothym Snyderem zamyslet nad jeho varováním a zkusit běh událostí ještě obrátit jiným směrem než k vypjatému návratu nacionalismu či zaslepené xenofobii, jak ji často vidíme kolem sebe. Ještě je čas.
Knihu vydalo v roce 2017 nakladatelství Paseka.