Konference Naše společná přítomnost 2018

Zdenka Sokolíčková

foto: Eva Dvořáková

4 x Foto

Komentář
14.4.2018 v 10:04
Téma Digitální technologie v environmentálních souvislostech přineslo množství zajímavých a různorodých pohledů na aktuální fenomény ve společnosti. Podrobnější článek bude brzo zveřejněn, zatím se můžete podívat ve fotogalerii, že aula na prof. Spitzera nestačila.

Naše společná přítomnost 2018: Digitální technologie v environmentálních souvislostech, druhá část konference (22. března 2018)
Druhá část konference trvala celý den a byla tematicky členěna na blok sociologický a politologický, antropologický a ekologicko-filosofický, a nakonec blok přírodovědný.
Prof. PhDr. Václav Bělohradský, Ph.D svoji přednášku a celou konferenci začal svým výstupem o současné době, kterou nazval dobou post-názorovou. Tato přednáška jednoznačně zapadla do tématu celé konference. Prof. Bělohradský zasadil fenomenologicky ekologické problémy jako globální oteplování, nadměrné množství plastů, radioaktivní odpad do politického kontextu. Avšak jako největší filosofický problém související se současnou dobou je podle Bělohradského strach z většin a většinových názorů. Zásadním pojmem, který je tedy typický pro současnou dobu, je revidování pojmu názor. Humanitní vědy, tedy i obor transkulturní komunikace stojí před zásadní výzvou, a tou je hledání argumentů, které jsou univerzálně přesvědčivé proti privilegování expertního vědění. Prof. Bělohradský velkou část přednášky věnoval popisu, jak moderní doba, novověk započal vytlačovat náboženství, až se nakonec emancipoval od všech pevně daných jistot a začal vytvářet určité katechismy, manifesty, které začaly být náhradou za náboženství a začaly si definovat svět podle svého. A nastává doba, která je typická absencí smyslů pro celek. Manifesty a katechismy nemohly vytvořit plnohodnotnou náhradu za náboženství. Avšak naše moderní doba již není typická ani vytvářením velkých katechismů a prof. Bělohradský ji nazývá dobou post-katechetickou. A proč je tedy v moderní době názor tak klíčový? Názor hraje podle prof. Bělohradského nezastupitelnou roli v demokracii, protože v sobě vždy obsahuje ochotu připustit, že někdo jiný mi rozumí lépe než já sám sobě. Názory posouvají současnou dobu dopředu, protože reformuje a reviduje názory expertů uvnitř určitých katechismů. Prof. Bělohradský na konec svého příspěvku dodal zamyšlení, že budoucnost se bude ubírat směrem k otevřenosti a proměnlivosti. Budoucnost bude typická pro svoji rozdrobenost a pluralitu, kdy nebudou vznikat nějaké velké systémy, politické strany a většiny, ale zásadní roli budou hrát menšiny, které pro svůj vlastní názor budou ovlivňovat a měnit celý svět.
Martin Leskovjan pak mluvil o dopadech decentralizovaných kryptotechnologií na politická řízení společnosti. Jako zástupce Paralelní Polis - Institutu Kryptoanarchie se zaměřil na fenomén kryptografie - oblast šifrováné P2P internetové komunikace, která může být jednou z možných východisek udržení soukromí v kyberprostoru, který je čím dál víc místem pro státní dohled a sběr osobních dat. Zasvětil přítomné i do problematiky neregulovaných kryptoměn jako Bitcoin a jeho výhod i nevýhod, a potřeby zachování internetu jako svobodné decentralizované platformy. Zajímavý byl jeho osobní „kariérní“ postup od humanitních věd přes umění až k technologii. Nakonec apeloval na důležitost interdisciplinárního propojování, čehož byla tato konference dobrým důkazem.
Jako třetí vystoupil Doc. PhDr. Martin Soukup, Ph.D., který se účastní terénního výzkumu na Papui-Nové Guineji. Jeho příspěvek posluchače v první řadě vyvedl z omylu, že kmeny z této oblasti neznají mobilní telefony a nepoužívají je – opak je pravdou. Mobilní telefony používají Papuánci, kteří si je mohou po finanční stránce dovolit, avšak mobilní tarify už tam tak drahé nejsou. Sám Martin Soukup má v přátelích na Facebooku několik papuánských přátel a tvrdí, že jejich nejoblíbenější činnost na mobilních telefonech je pořizovat fotografie čehokoliv ve velkém množství a také si několikrát denně měnit profilové obrázky. V mobilních telefonech Papuánci prý nevidí žádnou hrozbu, a tak se stávají čím dál tím oblíbenější.
Mgr. Jana Karlová, Ph.D. přednášela na téma „Digitální domovy a města“, které pojednávalo o tom, jakým způsobem digitální média ovlivňují náš bezprostřední vztah k fyzickému prostoru kolem nás. Domovy se tak stávají hybridními a nemusejí se jasně odkazovat k žádné konkrétní geografické lokalitě, jako tomu bývalo v minulosti. K čemuž zásadně přispěla novodobá masová migrace a virtuální prostředí internetu. Témata jako domov, národ či identita se tak relativizují a nabývají nových souvislostí a významů nebo mizí zcela v nenávratnu.
Přednáška Jeremiáše Havranů - Pastevče, do zbroje! Aneb pár slov o postarchaismu, kyberšábasu a dřevním hackerství byla jakousi názorovou opozicí k tezím Martina Leskovjana. Jeho vize byla asi nejvíce technopesimistická a nabádala až jakémusi neoluddismu vůči moderní technologiím a globální síti. Sám jako pastevec s akademickou minulostí poukazoval na negativní dopady digitalizace právě v této profesi, ale i na přírodní prostředí obecně. To je dnes už plně pod dohledem technologií, jako jsou drony nebo satelitní GPS signál a není před nimi téměř úniku. Odkazoval se i na své občanské a umělecké aktivity, v kterých se snaží maximálně eliminovat vliv digitalizace a vytváří si tak po vzoru anarchistů své autonomní zóny. Dle jeho radikálního názoru příroda již neexistuje a jediným cílem může být jen důstojná smrt.
Ornitolog Mgr. Zdeněk Vermouzek a Mgr. Lucie Diblíková přispěli ukázkou o propojení ptačího dialektu strnada obecného, digitálních technologií a desatera občanské vědy v praxi. Když se totiž tyto tři věci spojí do sebe, výsledkem je přínos vědě i za pomoci ochotných amatérů. Nejprve se naučíte rozeznávat zpěv strnada obecného, poté ověříte, zdali je vaše zařízení vhodné k nahrávání, následně zjistíte na mapě, kde je potřeba nahrávat, za čtvrté pořídíte nahrávku, a nakonec ji pošlete vědcům ke zpracování. Tímto způsobem projekt nesoucí název „Projekt nářečí českých strnadů“ nasbíral nepřeberné množství nahrávek, z nichž většina pocházela od jedinců, kteří se považují jednoduše za „milovníky přírody“.
Občanská věda může být samozřejmě přínosná i pro jiné obory, je ale zapotřebí dodržovat její desatero, viz: 
https://ecsa.citizen-science.net/sites/default/files/ecsa_ten_principles_of_cs_czech.pdf