Ideové základy transkulturní komunikace 3: Základy evropské civilizace

2. ročník

IZA3

Předmět kombinuje poznatky z historie, politologie, evropských studií, ale i dějin umění či filosofie. Kurz se zaměřuje na plynulost evropských dějin, provázanost klíčových fenoménů a evropských specifik.

Cílem předmětu je poukázat na ideové, etické a kulturní zdroje evropské civilizace. Předmět představuje hodnotové základy evropské civilizace, tak jak byly utvářeny interakcí židovství, křesťanství a řecké a římské kultury a následným historickým vývojem s koncepty reformace, osvícenství, moderny, etc. Student se seznámí s historickými kořeny konceptu lidských práv, občanských svobod, nesamozřejmostí jako je právní stát, oddělení soudní a výkonné moci, svoboda vyznání či vyjadřování nebo náboženská tolerance. Pochopení vlastního kulturního zázemí je nutným východiskem pro lepší porozumění kulturní odlišnosti.

Osnova předmětu: 1) Klasické řecké pojetí člověka. Řecká politická filozofie a koncept demokracie, jeho dobové limity, 2) Římský stát, právo a myšlenka impéria, které zajišťuje bezpečí a blahobyt svým občanům, 3) Izrael a biblická koncepce člověka jako jedinečné bytosti s nezadatelnými právy a morálními závazky vůči sobě a společenství. Desatero. 4) Křesťanství, jeho náboženský obsah a étos: a) recepce židovství a antiky ve středověku skrze křesťanství, b) keltské, germánské a slovanské národy Evropy a jejich vnos do budování nové společnosti po stěhování Evropy, c) dominantní vliv křesťanství na hodnotové principy Západu. 5) Historické proměny paradigmat: gregoriánská reforma, zápas duchovní a světské moci a vznik konceptu limitované moci a právního státu, zrození univerzity, znovuobjevení římského práva a koncept národních států, knihtisk, reformace a rozpad náboženské jednoty Západu, zámořské objevy a přírodovědecké objevy: bolestné proměny obrazu světa a reakce společenských elit, náboženské války, objevení fenoménu nevěry, ateismu, nekonfesijního křesťanství, osvícenství, jeho různé formy, jeho přínosy a stíny, zrození nové společnosti na přelomu 18. a 19. století – industrializace, urbanizace, nacionalismus, nové myšlenkové proudy: rasismus, socialismus, komunismus, liberalismus etc. a jejich kořeny. 6) Současnost: a) tradiční hodnoty v postmoderní Evropě, b) evropské hodnoty v procesu globalizace.

Seznam doporučené literatury ke stažení zde: iza3.docx