Úděl člověka ve filmu a literatuře 20. století

doplňkový

UDEC

Vyučující tohoto Předmětu

Předmět je seminářem volně navazujícím na povinný kurz „Filozofie člověka“. Věnuje se interpretaci vybraných filmů a literárních děl. Zaměřuje se na to, jak zmíněná umělecká díla odkazují k problematice lidského bytí. Seminář přistupuje k literární a filmové tvorbě jako k možným způsobům, kterými člověk hledá odpovědi (a tím zároveň klade nové otázky) po smyslu své existence. Má rozvíjet vnímání umělecké imaginace jako způsobu, kterým se člověk snaží postihnout nedefinovatelnou povahu svého já.

Cílem předmětu je představit některé možnosti umělecké tvorby odkazovat k otázkám po lidském údělu a bytí člověka.

Osnova předmětu: 1) poklad v nitru – nepodmíněná hodnota lidského já (Vesničko má středisková, 1985; Kid, 1921; Tvaroh / Rogopag, 1962; Muž, který nebyl, 2001); 2) oddanost a služba – odevzdanost vyšším hodnotám (Poslední dny Sophie Schollové, 2005; Sedm samurajů, 1954; Nebeští jezdci, 1968); 3) ... a ještě mnohem více – překročení „hranic“ ve svobodném vztahu (Almužna – povídka J. Durycha; Vykoupení z věznice Shawshank, 1994); 4) podoby lásky – může být bezmezná? (Píseň o lásce – báseň J. Seiferta; Štěstí, 2005; Želary, 2003); 5) svoboda a osud (Forrest Gump, 1994); 6) temné stíny – setkání se zlem (Čtyřicet minut – povídka Květy Legátové; Je třeba zabít Sekala, 1998; Obchod na korze, 1965); 7) blažený neúspěch ¬– ztroskotání jako cesta k identitě (Honorární konzul – vybrané části románu G. Greena; Persona non grata, 2005; Obsluhoval jsem anglického krále, 2006; Slavnosti sněženek, 1983); 8) nové já v novém ty ¬– existence jako extáze (Dodatek, 2002; Stodoly – píseň J. Nohavici; Sen – povídka J. Durycha; Jak utopit Dr. Mráčka, 1974).

Seznam doporučené literatury najdete zde: udec.docx